Parkurové skákání
Charakteristika
Sportovní disciplína ve které má jezdec na koni za úkol projet trasu s různými překážkami a to v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb. Počátky dnešního parkuru jsou připisovány důstojníkům britské kavalérie. Jedná se o velmi dobrý trénink koně i jezdce. Má velice blízko k drezůrnímu ježdění. Je zde nutná souhra a důvěra koně k jezdci a kůň musí být dobře přiježděn. V roce 1900 se na Olympijských hrách konaných v Paříži poprvé objevuje jezdectví včetně parkurového skákání. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenskou disciplínou. Na některých závodech byla povolena účast jen armádním jezdcům. Od roku 1974 závodí společně muži se ženami.
Kategorie
Soutěží se v několika kategoriích, které jsou rozděleny podle stupně jejich náročnosti. Dělí se do kategorií ZM, Z, ZL, L, S, ST, T a TT. Nejmenší stupeň obtížnosti je ZM, tzv. základní malé překážky s výškou 80 – 90 cm. Nejvyšší je TT, tzv. skoky mohutnosti – velmi těžké s výškou překážky 160 cm. Mimo výšku překážek je i předepsaná maximální délka, počet skoků a kombinace, předepisuje se i tempo cvalu. V každém stupni obtížnosti může být překážka maximálně o 10 cm vyšší než je minimální výška dle stupně obtížnosti.
| Kategorie | popis | výška v cm |
| ZM | základní malé | 80 – 90 |
| Z | základní | 100 |
| ZL | základní lehké | 110 |
| L | lehké | 120 |
| S | střední | 130 |
| ST | středně těžké | 140 |
| T | těžké | 150 |
| TT | velmi těžké | 160 |
Penalizace
| prohřešek | trestné body – stupnice A | trestné sekundy – stupnice C |
| 1. neposlušnost | 4 | žádné |
| 2. neposlušnost | vyloučení | žádné |
| poboření překážky | 4 | 4, 3 v rozeskakování |
| pád koně či jezdce | vyloučení | vyloučení |
| překročení stanoveného času | 1/4 za každou započatou sekundu | čas není stanoven |
| překročení přípustného času | vyloučení | 120/180/vyloučení |
Pokud má více soutěžících parkur bez chyb a nerozhoduje čas (dle propozic), přistupuje se k tzv. rozeskakování. Jedná se o doplňkový parkur, který je kratší a náročnější.
Povinná výstroj jezdce
- jezdecká přilba s tříbodovým úchytem
- jezdecké sako (černé, tmavě modré nebo tmavě zelené, červené)
- jezdecká košile s bílou vázankou
- rajtky (bílé, ale ženy mohou mít i béžové)
- jezdecký bičík (maximálně 75 cm dlouhý)
- vysoké kožené jezdecké boty, nebo chapsy předepsané na závody
Povinná výstroj koně
- skokové sedlo (na rozdíl od všestranného sedla má méně hluboké posedlí, nižší zadní rozsochu, výraznější kolenní opěrky a bočnice tvarované více dopředu)
- třmeny – dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem, nebo tzv. bezpečnostní (pokud se jezdci při pádu zachytí noha, třem vypadne z úchytu)
- podbřišník – při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt, který zabrání, aby se kůň při skoku kopl do břicha
- kamaše pro koně – jsou nutné, aby se kůň nezranil na nohou, když skáče a shodí překážku či jinak upadne
Je zakázáno cokoli co brání koni ve výhledu. Povolena je jen čabraka, chránící uši koně před hmyzem.
Soutěže
- dvoufázové – se skládá ze dvou částí, pokud dvojice překoná první část bez chyby, hned pokračuje druhou částí, vítězí dvojice, která projela obě fáze a nasbírala nejnižší počet trestných bodů
- honební – hodnoceno podle tabulky C (penalizace jsou přepočteny na trestné sekundy)
- do první chyby – končí první chybou
- volba dráhy – jezdec musí překonat všechny překážky ve správném směru, ale sám si určuje v jakém pořadí bude překážky skákat
- skok mohutnosti – jedna překážka, která je neustále zvyšována. Vítězí ten kdo přeskočí nejvyšší překážku.
Několik obrázků z parkuru...
